Ticho před narozením, ticho po smrti: život je hluk mezi dvěma neprozkoumatelnými obdobími ticha.

19. října 2011 v 19:10 | Dennie |  writing

Ahojte.
Už ani nevím, kdy jsem naposledy psala. Nevím ani to, jestli má cenu tady vůbec něco psát. Stejně tady píšu jen samý depresivní věci.
Proč já vůbec existuju na tomhle světě? Mám já tu svoje místo a svůj význam? Zatím o ničem nevím. Nebo to přijde? Nebo nepřijde? Bohužel jsem sem nepřišla s přibaleným návodem, takže se řídím podle toho, jak se mi zrovna zachce, nebo co se mi zdá vhodnější. Když mě někdo srazí, když mi pořád omílá, že se mám nad sebou zamyslet a používat vlastní hlavu, jak to mám teda chápat? Jedno mi věřte - na ostatní nedávám a řídím se výhradně podle sebe. Nevím, proč bych se zrovna já měla nad sebou zamyslet - nevím nad čím, nevím proč, zkrátka nevím. A když mě teda někdo srazí, a já pak nevím, jak z toho ven a řvu jak malá, tak se stejně musím zvednout sama a opřít se sama o sebe - protože vážení, můžu prohlásit, že tu není nikdo, kdo by mi byl nejblíž a já se opřela o něj. Nikdo tu není. Jsem v tom sama a můžu se spolehnout jen sama na sebe. Můj život prostě nemá smysl, alespoň zatím. Nikam se neposouvám, stojím zamrzlá v jednom bodě a nemůžu dál, ani kdybych chtěla. A už mě to nebaví. Někdy přemýšlím taky nad tím, jestli je tu vůbec někdo, komu bych chyběla? Nepotřebuju milion lidí, kteří by mě oplakávali, ale aspoň jednoho, který by mi vzal nůž/prášky/,.. z ruky a řekl by: Nedělej to. Záleží mi na tobě. A to co uděláš, se už nedá vrátit. Nikdo takový by nebyl blízko. Byl by dál a dál a pořád by se vzdaloval.
Když si myslíte, že už je něco v pořádku, ale vlastně není, je to možná ještě horší, ještě se to dozvíte od někoho jiného a teď nevíte, jestli třeba nelhal, tak co? Půjdete zjistit, jestli má ten dotyčný pravdu? Zeptáte se na tu věc, a když to bude pravda, tak se zhroutíte a zase si budete muset pomoct sami? Není to zbytečné? Není lepší žít v nějakém vlastním přesvědčení? Protože pak byste akorát ztratili někoho dalšího? A až přijde chvíle pravdy, tak prostě přijde?

Pořád nemám na nástěnce Loganovy fotky. To mě štve. Štve mě, že ještě není pátek, kdy jdu mimochodem na Tři mušketýry se S., a vlastně ani nevím, jestli se těším? Proč já si sakra furt stěžuju? Proč? Proč tohle všechno? Taky mě štve, že když vás teda už někdo srazí, tak by se vás neměl dál všímat, ale prostě dát najevo, že jste pro něj odpad. Tak proč to je vždycky tak, že se navzájem srazíme a potom chceme pomoc, ta bejvá ale většinou nevyslyšená? Otázka nezodpovězená? A co teprve puding na mojí a na K. skřínce? Co to má znamenat?! Myslela jsem, že takové hovadiny už fakt řešit nebudu. Ale jo, řeším. A ta škola, to je jeden blázen vedle druhýho, tak jak mi nemá hrabat, když jsem vlastně furt mezi bláznama? Jak mám někdy přijít k normálním myšlenkám jako všichni ostatní? Místo toho probrečím celý Jak jsem poznal vaši matku.
Zejtra test z dějáku - myslela jsem, že se u babičky nerozpoutá taková diskuze jenom kvůli tomu, že jsem řekla, že se ve škole učíme o Hitlerovi. A víte co? Chci se jet podívat do koncentráku. Sice tam asi omdlím jako moje teta, ale rovnou s sebou vezmu jednoho debilního kamaráda, pro kterýho je snad Hitler modla nebo co, a nechám ho tam. Čau, moc mě těšilo.
A ještě ájina. To je taková píííča, že to snad ani neni možný. Namyšlená píča. Jo, přesně tak. Neumí nic jinýho, než si jenom furt stěžovat a přidělávat práci. ,,Ale já to musím udělat, i když nechci. Chci vás připravit na střední školu." Ale houbeles. Nemusí nic. Jenom nám dát pokoj, to by mohla.
Nevím no, přeberte si to jak chcete, komentovat nemusíte, hlavně si to přeberte. A nedivte se tomu. Když je člověk pořád mezi nevyspělíma a těma, co nevědi, co chtěj, on je taky nevyspělej a neví co chce.
 


Komentáře

1 -Psychopatka- -Psychopatka- | Web | 19. října 2011 v 20:50 | Reagovat

I když se ti bude zdát tohle jako obyčejnej kec,věř, že to kec není. Já tomu zpočátku taky nevěřila, ale je to tak - Taky jsem si pořád říkala, že na mě nikomu nezáleží, k čemu tady jsem a tak dál, ale jednoho dne se všechno změní a ty najdeš důvod proč jseš na světě :) Stačí si jen plnými doušky užívat života, nenechat si kecat do života od ostatních a umět překonat strach ! Věřím, že to zvládneš a jednou najdeš právě ten důvod proč tu jsi ;)

2 Alix Alix | Web | 20. října 2011 v 21:01 | Reagovat

Boží mlýny melou a to znamená, že na každýho jednou dojde, taaakže...těm,co se neměli dobře bude dobře a naopak.;)

3 Myshut Myshut | Web | 20. října 2011 v 22:13 | Reagovat

zrovna jsem si pujcila knihu děti holocaustu.zajímalo by mě jaký ten svět byl před několika desítky lety.
na ájinu mám profesorku,co má hodně špatnou výslovnost,že ji my studenti opravujeme:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama