Jestliže se chováme k lidem podle toho, kdo jsou, škodíme jim. Jestliže se k nim chováme podle toho, jací by mohli být, pomáháme jim dosáhnout na jejich limity.

11. března 2011 v 21:13 | Dennie
Zdravím vás.
Píšu teď, protože jsem se k tomu nemohla pořád nějak dokopat, ale přitom jsem napsat chtěla. Takže začneme ránem, a to bylo policejní muzeum místo vyučování. Doufala jsem, že bude sranda, a byla :) Boxerská kost, bradka a tak různě :D To muzeum mi přišlo docela zajímavé, hlavně oddělení kriminalistiky. Byly tam vraždy, stroj na otisky a tak. Ty vraždy byly vážně nechutné, byly tam fotografie rozřezané ženy v kufru a opravdu tam byl ten kufr, a pak pokud vám jsou známy "orlické vraždy", měli tam ten sud, ve kterém házeli oběti do té přehrady.. Potom kriminální postupy a tak. Ovšem nepřišly mi zajímavé uniformy, četnictví a tak. A měli tam i plynové masky a ty já nesnáším, opravdu ne. Už jako malá jsem řvala a byla jsem hysterická v letadle, když tam ukazovali jak zacházet s dýchacími maskami, kdybych si jí v tu chvíli měla nasadit, tak bych asi opravdu zešílela, moc dobře si na to pamatuji. A pak, když jsem zůstala v tom kriminalistickém oddělení sama, tak tam měli takovou dotykovou tabuli a tam jste si vybrali vraha a pustili si něco o něm, tam to o někom hrálo, no a já rychle běžela pryč, bála jsem se :D Potom tam byl nějaký úbor na ochranu kůže, to zas vypadalo jak vrah v pláštěnce.. No fotky mám, ale čekejte je zítra ve speciálním článku, prozrazovat nebudu nic. Odpoledne tu akorát byla babička a bude muset v dubnu na další operaci, je to nějaký vážný zase, achjo :(
No, a začaly mi prázdniny. Jenže co s tím množstvím volného času? Párkrát půjdu ven, schánět to co potřebuju, koukat na filmy, a bohužel - učení. Uvidím, jestli bude vůbec o čem psát.
Znáte omegle.com? Když jsem tam byla před 14 dny, tak jsem si psala pokaždé s nějakým úchylem, a dneska s nějakým 16letým klukem z Austrálie, který mi od začátku říkal srdíčko, že jsem milá, a že když jsem z Česka, tak musím mít nejroztomilejší přízvuk...:D Přitom nevěděl ani moje jméno, jenom kolik mi je a odkuď jsem. Potom mi začal psát, že mě miluje, a já jakože jestli to píše každý holce na chatu, a on že prý jenom mně a já že mu nevěřim, tak že mi to prý bude muset v reálu dokázat o.O tak jsem mu odpověděla, že ve virtuálním světě může milovat každého, ale v realitě ne, a odešla jsem. Myslím, že je fakt štěstí, když tam narazíte na někoho, kdo si chce normálně poklábosit, aniž by vám po 4 větách psal, že jste hrozně milí.
Jinak na fajnslecny.cz mám od včerejška další článek, můžete juknout - určitě tam během prázdnin něco přidám.
Takže zítra očekávejte ten special článek a určitě nějaký psaní, nebo tak :D Teď se loučím, přeju dobrou noc, a přidávám fotku z minulého týdne.
 


Komentáře

1 denishaky denishaky | E-mail | Web | 12. března 2011 v 22:40 | Reagovat

Já kdybych měla vidět fotky mrtvol , tak bych asi omdlela . Už mi to stačilo když jsem viděla osmnáctiletou dívku ležet pod autem když jsem projížděla jednou vesnicí . Myslela jsem snad na to celý měsíc a dokonce i teď!

S tvou babičkou mi to jinak velice mrzí ! Budu jí držet palce:)

PS. na tvůj blog chodím ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama